|
|
Hodnocení efektivity reintrodukce lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) do vybraných lokalit jihočeských toků
KOLAŘÍK, Tomáš
Cílem této bakalářské práce je zpracování a zhodnocení údajů o vysazování a úlovcích lipana podhorního (Thymallus thymallus) ve vybraných revírech jihočeských řek na základě statistik JčÚS ČRS. Dalším cílem práce je vyhodnocení výsledků dosavadních snah o obnovu či posílení populací lipana v úsecích řek Blanice vodňanská pod ÚN Husinec a Vltava pod ÚN Lipno prostřednictvím vysazení násad. V obou lokalitách se lipan dříve hojně vyskytoval a docházelo zde i k jeho přirozenému výtěru. V posledních letech zde prakticky došlo k vymizení tohoto druhu a jeho výskyt je pouze ojedinělý.
|
|
|
Problematika kvality vod koupacích oblastí povodí Vltavy a jejich vliv na rekreaci
BRŮŽKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá problematikou jakosti koupacích vod na řece Vltavě. Konkrétně jsem se zaměřila na kvalitu koupacích vod na Lipně, Orlíku a Slapech. Stanoveny byly dva cíle. Prvním z nich bylo sledování vybraných fyzikálně chemických a mikrobiologických ukazatelů a sinic ve vodách koupacích oblastí vodních nádrží Lipno, Orlík, Slapy v povodí Vltavy v letech 2006 až 2016. Jako druhý cíl bylo stanoveno sledování změn v kvalitě vody v řece Vltavě a vodních nádrží Lipno, Orlík, Slapy směrem po toku řeky v průběhu deseti let. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické je uvedena problematika jakosti koupacích vod, ukazatelé pro hodnocení kvality vod a popis vybraných vodních nádrží na řece Vltavě. Praktická část této práce byla zpracována metodou sekundární analýzy dat. Analyzovaná data byla získána za souhlasu Ministerstva zdravotnictví od Státního zdravotního ústavu. Další z dat poskytlo Povodí Vltavy, s.p. Pro analýzu dat bylo stanoveno časové období od roku 2006 do roku 2016. Získaná data byla zpracovávána v tabulkách a grafech programu Microsoft Excell. Součástí práce bylo také šetření v terénu. Získané výsledky by mohly sloužit jako zdroj informací nejen pro širokou veřejnost, ale i pro města, obce či provozovatele rekreačních zařízení nacházející se v dané lokalitě. Na základě zjištěných skutečností, dat, dokumentů, podkladů, šetření v terénu a provedeného vyhodnocení bude podán ucelený pohled na kvalitu vody ve vodních nádržích určených pro rekreaci s určitým výhledem a vývojem do budoucnosti.
|
|
|
Management vodní nádrže Slapy
Kratochvíl, Jiří ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Koupilová, Monika (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je "Management vodní nádrže Slapy". Cílem práce je zjistit současný stav životního prostředí kolem této rozsáhlé vodní plochy a navrhnout doporučení či opatření, které by měly vést ke zlepšení situace v této lokalitě. Současný stav zjistíme posouzením stavu jednotlivých mikroregionů (katastrálních celků), které dohromady tvoří zkoumanou oblast. Posouzení je možné z několika hledisek. Zaprvé zjistíme stav ekologické stability v jednotlivých územích, což nás přivede ke zjištění, zda jsou jednotlivá území stabilní, či představují hrozbu pro svá okolí. Dalším ukazatelem jsou provedené či chystané pozemkové úpravy, které slouží k regulaci a zlepšení situace v lokalitách, které jsou právě ekologicky labilní. V neposlední řadě je možné použít ukazatel erodovanosti zemědělské půdy, což je ukazatel, který poslouží ke kompletaci informací o daném území. Erodovanost je zapříčiněna nesprávným hospodařením se zemědělskou půdou. Na základě těchto menších výsledků sestavíme komplexní žebříček všech celků, které následně seřadíme od nejkritičtější po ty příhodné. Následně je zapotřebí navrhnou určitá opatření pro obecně nejkritičtější lokality. Těmito kroky zároveň zjistíme přístup místních obyvatel ke svým regionům; tedy ochotu řešit problém, který nenastal během jednoho či dvou let, ale je důsledkem několikaletého nešetrného zacházení s krajinou. Výsledek mé práce by měl posloužit jako komplexní informační zdroj pro následná řešení, která budou jistě finančně náročná, ale pomohou výrazně zlepšit životní prostředí pro další generace obyvatel.
|
|
|
TURISMUS VE VENKOVSKÉM PROSTORU - příklad obce Purkarec
JOZA, Jaroslav
Diplomová práce se zabývá turistickým ruchem ve venkovském prostoru, který je možno členit na různé druhy a formy. Hlavním cílem práce je především detailní analýza situace obce Purkarec, jakožto konkrétní součásti českobudějovického regionu. Práce konkretizuje, jak pohlíží a jaké názory mají na turistický ruch místní občané, místní podnikatelé, turisté a místní oborníci. Pro podrobnou a komplexní analýzu cestovního ruchu v obci Purkarec je v práci využito formy deskriptivní případové studie. Získání informací a dat o situaci ve venkovském prostoru v obci Purkarec probíhalo prostřednictvím kombinací metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Na základě empirického terénního výzkumu byly zjištěny postoje a názory jednotlivých dotazovaných kategorií. Cestovní ruch se v oblasti Purkarce nachází na vzestupné úrovni, která ovšem nepoškozuje nikterak zásadně přírodu.
|
|
|
Analýza návštěvnosti revírů Českého rybářského svazu v rámci celosvazového rybolovu
ŠMÍD, Pavel
Cílem práce bylo sledovat návštěvnost, množství docházek a úlovků na revírech Českého rybářského svazu (ČRS). Vybraná data týkající se zejména Jihočeského územního svazu ČRS byla vyhodnocena a graficky prezentována. Na modelovém trofejním revíru Vltava 24 se speciálním managementem byly vyhodnoceny denní docházky a úlovky a bylo porovnáno chování rybářů během prvních dvou let nového managementu. Druhou částí práce bylo vytvořit model, který bude podkladem pro návrh změn přerozdělení finančních prostředků v rámci systému celosvazového rybolovu (vybrané za tzv. celosvazové povolenky, platné na všech revírech ČRS). Byla vyhodnocena návštěvnost a úlovky ryb v kilogramech dosažené na revírech jednotlivých územních svazů (ÚS). Byly posouzeny současný systém přerozdělení finančních prostředků i předchozí návrhy na změny, které nebyly přijaty. Současný systém využívající k rozdělení finančních prostředků (řádově 80 mil. Kč ročně) pouze vykázané kg ulovených ryb nejvíce zvýhodňuje ÚS s velkým počtem členů, nejméně výhodný je pro územní svazy obhospodařující velké plochy revírů. V rámci DP byl navržen model přerozdělení finančních prostředků, který zahrnuje další náklady sportovního rybolovu, jako jsou péče o revíry (vázaná na plochy rybářských revírů) a nájmy a využívá docházky a ponechané úlovky. Model bude podkladem pro další jednání v rámci ČRS.
|
host ::
RSS.